Sirius

Sirius vytáhl kus papíru a něco psal. James ho se zájmem sledoval. Sirius dopsal a podal papír Jamesovi.
 Nudím se, stálo tam.
 A co bys tak chtěl dělat? napsal James.
 Sirius (S): Něco zajímavýho...
 "Co to píšeš?" zeptal se Petr potichu. Sirius mu podal papír.
 Petr (P): Co zajímavýho?
 James (J): Jo, co?
 S: Nevím...
 P: No já taky ne!
 J: Měl bych nápad. Vymyslíme si příběh.
 S: Co? To je moc přemýšlení!
 P: Jaký příběh?
 J: Co třeba pohádku?
 S: OK. Nesnáším pohádky.
 P: JO!!!
 J: Super. Já začnu: Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami byl krásný zámek, kde žila ještě krásnější princezna se zelenýma očima.
 S: Ale nikdo si jí nechtěl vzít, protože byla 300let stará.
 P: Jeden princ si jí ale chtěl vzít.
 J: Bydlel kousek od princeznina zámku a byl do ní strašně zamilovaný.
 S: A byl to duch!
 P: To není fér! Jak mám něco vymyslet, když Sirius píše tohle?!
 J: Jo, Siriusi, nebojkotuj to!
 S: Já to říkal. Nesnáším pohádky.
 P: OK!
 J: A co teda chceš dělat?
 S: Nevím. Nudim se, asi umřu.
 
 Najednou zazvonil zvonek, Sirius radostně vyskočil ze židle.
 "Nesnáším nudné hodiny!" řekl jen a kamsi odběhl.
 "A já nesnáším tebe," odpověděl na to James, ale Sirius už zmizel.